huba dřív mluví než mozek myslí

11. listopadu 2016 v 20:45
Kdybych tvrdila, jak je to vždycky super, tak hrozně bych kecala.
Občas je mi tak hrozně blbě a taky tak smutno...
... a až moc věcí líto.


Dneska je to měsíc.
Neuvěřitelný, jak to letí.

Poslední dva dny jsou krušný.
A nevím jestli to je tím, trhaným spánkem nebo tím, že tak málo jim.

Mám chuť na cígo a na to chvíli někam vypadnout a dát si pivo.
Ne že bych se chtěla zlejt do němoty a nevědět o sobě.
Spíš mi jde o tu společnost.
Vždyť to znáš... pár dní zavřená doma a v hlavě sračky.
Nějak tě to pak sere.

Ale on je úžasnej.
A i když občas mám chuť se na to vykašlat,
tak tu sílu někde najdu a jedu dál.
A to máme teprve měsíc.
A hodné dítě.
A já už občas nemůžu.
Chápeš, že občas sotva udržim oči.
Nebo že sotva nehodim šavly z toho jak je mi blbě, že jsem zase zapomněla
nebo nestihla jídlo.

A pak se v určitých chvílích nedivím, že jsem hnusná na lidi kolem.
Vlastně to tak nemyslim a je mi to pak i líto.
Ale znáš to.. huba dřív mluví než mozek myslí.
Tak si to pak vyžeru.

Ale to šestinedělí přece jen někdy skončí, že jo.
Teď jde o to jestli se to ustálí.
A já/my si zvyknem.
A furt tu budem pro sebe.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hrobárka Hrobárka | E-mail | Web | 11. listopadu 2016 v 21:25 | Reagovat

Auwajs!

2 Niko Tin Niko Tin | Web | 12. listopadu 2016 v 15:04 | Reagovat

Aspoň máš už navěky někoho. Za to ti tyhle chvíli nicoty stojej

3 Niemand Niemand | Web | 22. listopadu 2016 v 10:46 | Reagovat

Na všechno si člověk zvykne. Kor na spolužití s někym, koho miluje nade všechno.
Přeju brzký ustálení. Bude líp.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama