Jaké to bylo, je a jaké to asi bude ...

7. dubna 2013 v 23:08 |  Výkřiky

Pár dní jsem nebyla doma, nepřipadalo mi to jako útěk..., ale spíše jako výlet.
Všechno bylo chvilku jinak a mě bylo dobře.


Teď jsem zpátky.
Všechno se vrací pomalu do starých kolejí.
První den pryč z domova jsem si říkala, jaká je to blbost. Říkala jsem si, takhle to přece nemůže jít dlouho. Byla jsem bez peněz, jedla jsem u kamarádů a spala u přítele, který toho pro mě dělal šíleně moc.
Ale k něčemu to doopravdy bylo, konečně byl vyplivnut ven nápad, který zněl mým uším sice šíleně, ale přitom by to mohlo fungovat. I když jsem si řekla, že takhle nikdy dopadnout nechci, možná tak doopravdy dopadnu. Teď jen jestli mi to bude vyhovovat nebo ne, to se ještě uvidí.

Teď ležím ve své posteli, ve svém pokoji, obklopujou mě moje věci a já se přesto cítím nesvá a jsem nervózní, i když nevím proč.
Připadá mi, že je tu něco jiný a nemůžu přijít na to, co to je. A to jsem tak dlouho pryč zase nebyla, abych zapomněla jaký to tu bylo.


A uvnitř mé hlavy se dějou šílené věci.
Snažím se už pár dní si všechno srovnat, ale vše se mi míchá dohromady. Nedokážu myslet...
Jediné co doopravdy a s jistotou vím je, že s klukem s kterým chodím, chci žít a mít dítě.
A nejvíc úsměvné mi na tom přijde to, že jsem dítě nikdy mít nechtěla.
A taky to že jsem se zařekla, že se už nikdy tak bláznivě nezamiluju...
Takovéhle věci hold nejde ovlivnit, ale je to krásný... šíleně krásný.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lauralex Lauralex | Web | 8. dubna 2013 v 20:26 | Reagovat

"Jediné co doopravdy a s jistotou vím je, že s klukem s kterým chodím, chci žít a mít dítě." Tak tahle věta předčí všechno, za to bych ti normálně dala metál. :)

2 Ilma Ilma | Web | 10. dubna 2013 v 18:17 | Reagovat

Přeju Ti to. Snad to štěstí, kteér vnímáš, když jsi s ním neopadne a vydrží navěky.

3 Hann Hann | 11. dubna 2013 v 13:43 | Reagovat

Je to hezké. Ale kolik ti je, že chceš mít dítě? Abys pak nedopadla jako ty matky s nízkým IQ, co pak ze své "šílené lásky" k chlapovi rodí jedno dítě za druhým, pobírají dávky, chlap to musí vše živit. A ve třiceti zjistí, že neznají nic krom domácnosti a pak se rozvedou a je konec velké lásky.

4 Teresa Teresa | Web | 11. dubna 2013 v 19:47 | Reagovat

[3]: Je to asi přehnané, ale v tu chvíli co jsem to psala jsem to doopravdy takhle cítila... za chvíli mi bude osumnáct.. ano teprve.
Jsou to zatím největší city, který jsem kdy ke komu měla... a to je pro mě velké překvapení.

5 Ha Ha | 12. dubna 2013 v 9:26 | Reagovat

Určitě si ty city uchovej :) Cítím z toho co píšeš, že jsi rozumná holka. Ale každá věc má svůj čas :) Přeji mnoho štěstí

6 Hann Hann | 12. dubna 2013 v 10:25 | Reagovat

[4]: Nějak jsem si všimla, že jsem to odklikla dřív, než jsem měla. Ten poslední koment když tak smaž ať ti tu zbytečně nestraší. Chtěla jsem jen napsat. Určitě si ty city uchovej :) Cítím z toho co píšeš, že jsi rozumná holka. Nejsem žádný rýpal, jen mě to troxhu zaráží. Ale každá věc má svůj čas :) Já se vždy jen trochu udivuji, když tohle píšou celkem mladé slečny. Nicméně jsem byla již několikrát u svých dobrých kamarádek svědkem kam až daleko to zašlo, když přišlo dítě. Podotýkám, že jim tehdy bylo sedmnáct osmnáct let víc ne. Jedné to zničilo skoro celý život, nebýt jejích rodičů, kteří ji nakonec vzali i dítětem na milost. Další šla raději na potrat, neboť věděla, že bez finančních prostředků by to nezvládla a rodiče jí pomoci nechtěli. Osobně vím, že takové pocity jsou krásné i ty představy. Jen ta realita je trochu jiná. Sama si neumím představit, co bych dělala, kdyby dítě teď přišlo. Jsem trochu starší, ale pořád studuji a navíc z toho mála co vydělám živím zvířata a zbytek ukládám na stavební spoření na horší časy. Z brigády bych žádnou pořádnou mateřskou nedostala, takže o nějakou větší částku bych musela škemrat u rodičů, což nechci neboť oni mají dost  jiných věcí na placení. Člověk o tom pak musí uvažovat trochu objektivně. Ale představovat si může takže přeji mnoho štěstí :)

7 Lauralex Lauralex | Web | 15. dubna 2013 v 20:03 | Reagovat

[4]: Však to dítě nemusíš mít teď hned, že. ;)

8 Hann Hann | 16. dubna 2013 v 7:17 | Reagovat

[7]: Neřekla jsem nic o dítěti teď hned. Navíc já osobně jsem trochu starší, takže u mě by už čas byl. Já jsem je uváděla příklady svých osobních zkušeností, kam může dospět takový pocit chtění u mladých děvčat.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama