Možná tak a možná onak

15. března 2013 v 14:01 |  Výkřiky


Co je opravdu důležité?
Proč lidi brečí a křičí?
A existuje vůbec svoboda?


Co doopravdy chceme na stálo? Víš... jako na pořád a ne jen na nějakou chvíli.
Proč si lidi hrajou na něco, co nejsou a ani nikdy nebudou? Proč se bojí být jiný?!

Už mi chybí chození s našim labradorem na louku, sezení v trávě a pozorování západu slunce s camelkou a psem běhajícím okolo mě. Možná jsem nevyrovnanej blázen, kterej pořád rád něco dělá..., ale kus mé osobnosti je klidnej a přemýšlivej.
Občas mi i připadá, že jsem s tím vším co se stalo vyrovnaná. Třeba měsíc mi to tak připadá, ale pak se přistihnu jak mi v noci tečou slzy a nad vším znovu a znovu přemýšlím.

Popravdě se moc nechápu.
Nechápu chyby, který jsem dělala. Nechápu věty, který jsem říkala. Nechápu, proč jsem se s některýma lidma stýkala. Jakto že jsem neviděla jací doopravdy jsou a že mě jen využívají?
Připadá mi, že moc přemýšlím nad minulostí... místo toho aby jsem si užívala přítomnosti.
Chvil který trávim s lidma, který mam ráda a člověkem, kterýho miluji.

Proč většinou trávim svůj volný čas s lidma, který by se na mě vykašlali kdyby bylo nejhůř?
Je to ze strachu... ze strachu, že kdybych se s nima nevídala, byla bych už doopravdy sama.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lauralex Lauralex | Web | 15. března 2013 v 20:23 | Reagovat

Sice nemám psa, ale i tak mi chybí chození s labradorem na louku, sezení v trávě a pozorování západu slunce a psem běhajícím okolo mě.

Mám takovej dotaz ..podle tý fotky tady na blogu, chodíš na učňák na kadeřnici nebo ne?

2 Ilma Ilma | Web | 16. března 2013 v 11:27 | Reagovat

Sedět na louce a pozorovat psa, který okolo tebe radostně skáče je skvělý, prostě uklidňující. Nedokážu to přiznat, a proto nikdo neví, jak moc mi to chybí.
Vyrovnat se s minulostí je těžké a to, že se k ní pořád vracíš je normální. Víš, dokud jí úplně nevyřešíš, dokud to nezvládneš hodit za hlavu.. budeš se k ní pořád chtě nehctě stáčet aniž bys to ovlivnila. Nejde na ní zapomenout, jde pouze potlačit. A i to chce hodně sil.
Člověk se raději stýká s lidmi, s kterými mu není nijak extra dobře, než by byl úplně sám. Ale pravý přátelé jsou tu pořád. Víme o nich, i přesto že je třeba často nevídáme. Že zrovna nejsou u nás, kdy je potřebujeme, protože něco brání v cestě. Snaž se si více užívat toho, že můžeš trávit čas  s tím, kterého miluješ. Snad ti dodá sílu. Tahle zima už je únavná, bude to o něčem jiném až zase budeš moc vyrazit ven - s foťákem a s labradorem, kamarádama, přítelem.
Až nebude škola a budeme se moci snad alespoň o něco častěji vídat. Chybí mi to. Chybí mi ty časy, kdy jsem Tě mohla alespoň vídat každý den.

PS: K té optimistické návnadě na mém blogu. Je to způsobené tím, že opět marodím a chtěla jsem to podat nějakou.. obdobnou formou.

3 Jimmy Mindfucker Jimmy Mindfucker | Web | 16. března 2013 v 12:02 | Reagovat

Radši popíráme, než abychom viděli pravdu. Je to tak lepší..

4 Teresa Teresa | Web | 17. března 2013 v 0:20 | Reagovat

V tuhle chvíli... by jsem si hrozně přála se procháze v ruku v ruce s někým... a občas mi přijde, že jsem na tohle světě úplně sama... jen se svýma myšlenkama.
A co je život? Jde si ho udělat podle svýho... nebo doopravdy existuje osud? Víš.... že tě svede dohromady s někým. A nebo je to prostě náhoda... že se to prostě stane.. a nikdo a nic za to nemůže? Je to jen tak.. nebo se to stát mělo. Sakra... nevím. Asi už vůbec nic...

5 Teresa Teresa | Web | 19. března 2013 v 0:52 | Reagovat

A někde uprostřed toho všeho... si hledáš zalíbení. A nejvtipnější mi na tom stejně a pořád přijde to.. že jsem mimo, že si z malých problémů dělám velký. Tomu se říká povaha za všechny prachy..

6 Ilma Ilma | Web | 20. března 2013 v 20:18 | Reagovat

Jenže prostě už taková jsi a nezměníš to. Nezměníš to, jak citlivě určité věci vnímáš, a tak.. takže se tímhle netrap. Netrap se tím, jaká jsi povahově, protože věř, že uvnit sbee najdeš i mnoho světla, těch dobrých stránek a vlastností. :)

7 Teresa Teresa | Web | 21. března 2013 v 22:39 | Reagovat

[6]: Já chápu, že je to ta "rovnováha"... že nemůžu mít jen dobrý vlastnosti. Jen nějaký vlastnosti doopravdy nechci mít. Víš... bylo by mi bez nich líp. ;))

***

Napsala bych článek, ale připadá mi jako nesmysl napsat jen pár řádků.. tak svoje pocity píšu i do komentářů, který stejně čte jen pár lidí.. a možná ani to ne. Hahah... pokud vás to zajímá.. tak teď si připadám jak na houpačce.. jednou je skvěle a podruhý zase ne. Nezajímá vás to.. vím.. :D :))

8 Niemand Niemand | Web | 4. dubna 2013 v 16:41 | Reagovat

Lidi křičí ze stejného důvodu, ze kterýho brečí.

9 znavená. znavená. | Web | 5. dubna 2013 v 14:31 | Reagovat

Nikdy nelituj toho co jsi udělala, protože v ten moment jsi to udělat chtěla..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama