A já se bojím ...

4. března 2013 v 21:49 |  Výkřiky

Kdybych přestala chodit na xichtbook, lidi by zapomněli, že existuju.
A ti kterým jsem pomohla mi ukazujou neviditelný fuck a říkají mi sbohem...
... a já si taky občas přeju bejt neviditelná jako to fuck.


Poslední dobou si všímám, že je všechno tak trochu mimo.
Mám šílenou chuť psát a přitom vůbec nevím co.

... kolikrát jsem nasraná vším vzala batoh, pohádala se s matkou na chodbě před očima příbuzných a řekla, že na to všechno seru a už nepřijdu?!
Kolikrát jsem si přála umřít?!
Kolikrát jsem se na všechno chtěla vykašlat?!
A proč jsem to vlastně neudělala?!



Tak přece jen mě tady něco drží...
možná naivní myšlenka, že zítřky budou lepší.
Možná touha něco dokázat.
Nebo třeba víra, že jsem pro někoho důležitá.
A nebo jsem prostě jen posránek...

A já se bojím...
... bojím se otevřít oči,
bojím se když někdo otevírá ústa,
bojím se toho, co chce říct.
Bojím se vstoupit do tmy,
bojím se křičet.
Bojím se plakat,
bojím se říct...
... že se bojím.

A když se procházím tam, kde jsem to dřív milovala, je mi zle. Je mi zle z tolika lidí, co tam teď jsou. Je mi zle z toho bordelu okolo, co tam teď je. Je mi zle z toho, co tam vybudovali.
A kam mam utíkat přemýšlet, když všechno kde byl klid lidi zničili?
Sedět zavřená v místnosti a civět na čtyři zdi... z toho mě bolí hlava.

Chybí mi moje stará škola, chybí mi moji starý kamarádi, chybí mi...
sakra, chybí mi jistota v mých očí, dobrý vztahy v rodině, kamarádi který jsem brala jako rodinu.
Chybí mi houpání se na houpačce, sezení na rozpadlí zdi, schovávání se s cígem a tolik věcí, který mě v tom okamžiku strašně štvali a přitom.. byli hrozně fajn.

Mám pocit, že se všechno rozpadá...
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ilma Ilma | Web | 5. března 2013 v 19:11 | Reagovat

Všechno a přesto nic. Strach je zlý, nejde překonat tak snadno, jak si každý myslí. Ale já věřím, že jendoho dne svůj strach překonáš a všechno dokážeš říct nahlas.
A optimismus na závěr?
Nic už sice nebude jako kdysi, ale to neznamená, že pár věcí nemůže být jako ještě nikdy. ;-)

2 naivepesimist naivepesimist | Web | 7. března 2013 v 22:12 | Reagovat

Jednou bude líp. Chceš půjčit lepidlo?

3 Meggy Meggy | Web | 9. března 2013 v 13:00 | Reagovat

Je to zvláštní. Ale každýho vždycky nejvíc zděsí ztráta jistot. Chápu, jak se cítíš, taky občas chodím někde, kam jsem chodila dřív a vytáčí mě, jak je to tam zmodernizovaný.

4 Jimmy Mindfucker Jimmy Mindfucker | Web | 13. března 2013 v 22:31 | Reagovat

She's Lost Control. Na to jsme natočily videoklip! Husťárna. Ten song nás teď pronásleduje.

Drolí se nám nosy.

A ne, nerozpadá se nic. Každej má furt pocit, že se něco někde rozpadá, že už není něco, jako dřív, ale to prostě patří k vývoji.. Život nám tím dává najevo, že je čas odejít do další etapy, zanechat za sebou bordel a prostě se neohlížet a jít..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama