Představ si to.

13. října 2012 v 10:15 |  Výkřiky
Zvláštní, minulej článek jsem se celej věnovala škole, rodině a všemu co mě ničí. V poslední době jsem se, ale začala stýkat s člověkem, kterej mi dokáže dát pocit, že je všechno skvělý a já vždycky, když jdu od něj třeba domů nebo kamkoliv, (to je úplně jedno) jsem se sebou vyrovnaná a dokonce i s životem, jakej teď mam.

Jeho oblíbené místo miluju, ale sama by jsem se tam v životě nedokázala dopravit.
Člověk by mohl říct, že ho bude deprimovat koukat na to, jak auta jezdí, ale stát na opuštěném mostě nad dálnicí a koukat jak auta pod váma uhání a vy nevíte kam, je úžasnej pocit.
Trochu jsem jim záviděla, že možná jedou někam daleko relaxovat. Musela jsem se pousmát, když mi to prolítlo hlavou a on řekl "Vždycky koukám na ty auta a přemýslim, kam asi jedou. Závidim těm, co si jedou daleko za klidem. Taky bych jel."

Jen si už nechci k žádnýmu klukovi budovat vztah, ještě když vím že ohledně něj je všechno nereálný, nepředstavitelný.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Niko Tin Niko Tin | Web | 13. října 2012 v 14:20 | Reagovat

těší mě, že si to o mě myslíš :)

Na kluky se už taky nechci vázat, jsou tím jediným, co mi ještě pořád dokáže ublížit, ale když ti někdo ukáže své oblíbené místo na přemýšlení a ještě mu proudí hlavou totéž co tobě, to už něco znamená :)

2 Ilma Ilma | Web | 13. října 2012 v 14:26 | Reagovat

Bylo by fajn jen tak odjet někam daleko, pryč, odreagovat se. Jet někam a přitom nevědět kam..
Pro zatím se můžeš snažit žádný vztah nepěstovat, ale pokud i on přes všechno, co má za závazky se sýká s Tebou.. třeba taky přemýšlí co a jak dál..
Uvidíš, uvidíš.. nic jiného asi říci nemůžu. Snad jen to, že doufám, že nebudeš zklamaná.

3 Jane Jane | E-mail | Web | 18. října 2012 v 17:37 | Reagovat

Jo. Ale lidi jsou tu od toho, aby s nima ty ostatní budovali vztahy. Haha.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama