Říjen 2012

Nemůžu bejt pořád dole.

24. října 2012 v 21:47 Výkřiky

Říká se, že kdo hledá najde.
Mě spíš přijde, že když člověk nehledá, pak teprve najde, ne?


Teresa je slaboch

19. října 2012 v 16:27 Výkřiky
Člověk si vždycky myslí, že danýho člověka dobře odhadl. Smutný je pak jenom to, smiřovat se s tím, že je daný člověk úplně jiný než jsme si mysleli.

A ono to tak žhavý nebude.
Minulej článek byl napsanej v té smířené náladě z Radka.
Tím nechci říct, že by snad nebyla pravda to co jsem psala. Je to víc než pravda, jen se mi Radek ukázal i v jiným světle a to světlo se mi zas tolik nelíbilo.
Takže si od jeho společnosti dám chvilku oraz.

A teď si jdu ubalit špeka.
Ano, Teresa se zase ukázala jako slaboch a jede v tom zase.

Představ si to.

13. října 2012 v 10:15 Výkřiky
Zvláštní, minulej článek jsem se celej věnovala škole, rodině a všemu co mě ničí. V poslední době jsem se, ale začala stýkat s člověkem, kterej mi dokáže dát pocit, že je všechno skvělý a já vždycky, když jdu od něj třeba domů nebo kamkoliv, (to je úplně jedno) jsem se sebou vyrovnaná a dokonce i s životem, jakej teď mam.

Jeho oblíbené místo miluju, ale sama by jsem se tam v životě nedokázala dopravit.
Člověk by mohl říct, že ho bude deprimovat koukat na to, jak auta jezdí, ale stát na opuštěném mostě nad dálnicí a koukat jak auta pod váma uhání a vy nevíte kam, je úžasnej pocit.
Trochu jsem jim záviděla, že možná jedou někam daleko relaxovat. Musela jsem se pousmát, když mi to prolítlo hlavou a on řekl "Vždycky koukám na ty auta a přemýslim, kam asi jedou. Závidim těm, co si jedou daleko za klidem. Taky bych jel."

Jen si už nechci k žádnýmu klukovi budovat vztah, ještě když vím že ohledně něj je všechno nereálný, nepředstavitelný.

šílenství

1. října 2012 v 3:35 Výkřiky
Zamčený dveře
jsou teď můj největší nepřítel.
Nemůžu se dostat tam kam chci,
musím zůstat tam, kde jsem teď.
Bylo mi to určený a moje protesty
jsou jen výkřiky do mlhavý tmy.
Co si mam jako počít dál?
Bojovat za něco, co mi neni určený,
za něco po čem moc toužim,
ale je už rozhodnutý,
že se mi to nikdy nesplní?

Zažila jsem už hodně podrazů,
který mi podkopli nohy...
ale tenhle mě sráží už posraný
čtyři měsíce.