Rok nula sice skončil, ale utvořil ze mě to, co jsem teď.

6. července 2012 v 2:03 |  Výkřiky
Rok nula.
To je to jediný opravdový.
To je to jediný na co si uchovávam vzpomínky
a vypisuju si je různě po papírech
abych věděla.. abych nezapomněla ani
na ten nejmenší detail.


Tehdy jsem začala opravdu žít
a poznávat nahý těla.
Od tý doby jsem chodila světem
a rozhlížela se a protože jsem všude
viděla jenom ty falešný lidi přestala se rozhlížet.
Jsem v malým okruhu lidí, kterých si cenim,
kterých bych nevyměnila a který bych nezradila.
Sorry, že mezi nima nejsi i ty, ale
prohrála jsi a já zvítězila.
Konec tohohle všeho bude až mi vrátíš
všechno to co jsem ti dala, ale to ty nedokážeš.
Zapsala jsem se hluboko do vnitř tebe,
vím že mě teď považuješ za největší nulu nebo co,
ale i ty jednou pochopíš, že vedle sebe máš tu velkou chybu
a že se jí každej podělanej den svěřuješ a miluješ jí
aniž by jsi věděla, že to on tě zničí a ne já.
Má skvělý kamarády, kteří zradili mě a s tou tvojí chybou
si vymysleli skvělou historku, která ze mě udělala děvku.
A já tomu uvěřila, protože jsem si nebyla jistá jestli se to opravdu
stalo nebo ne. Začala jsem se chovat podle pravidel děvek
a rozjela ten koloběh ze kterýho se pomalu, ale jistě dostávam ven.
Kdybych v ten den neměla u sebe holku, která všechno v střízlivým
stavu pozorovala, ještě teď bych ze sebe dělala něco...
co jsem nikdy doopravdy nebyla.

Rok nula mi otevřel oči. Na jeho začátku jsem potkala svojí první opravdovou lásku. Milovala jsem, ale byla jsem sražená do hnusnýho lepkavýho bahna.
Nevim jestli znáte ten citát, myslim že zní nějak takhle V životě věříme na pohádky jen dvakrát, když jsme malý a když jsme zamilovaný. A já věřila všemu co on řekl a dělala všechno, co jsem mu na očích viděla, ale ani tohle co jsem zažívala nebylo nějak extra dokonalý, ale byl to nejlepší vztah co jsem zažila. Nic lepšího jsem ještě nepoznala.
Každej den jsem si užívala, vím že to bude znít blbě, ale užívala jsem si, jako kdyby každej ten den byl můj poslední. Od tý doby se mi to už nepovedlo, ale to neni to hlavní proč tohle píšu.
Rok nula byl pro mě vyjímečný. Byl to novej začátek, konečně jsem to byla doopravdy já.
Díky tomu, co se ze mě "stalo" jsem ztratila pár přátel, který pro mě před rokem nula hodně znamenali, ale já to zvládala až podezřele skvěle.
Potkala jsem neuvěřitelný lidi, který mi otevřeli oči a hodně mě toho naučili. Žila jsem si tak, jak jsem vždycky chtěla a poprví za svůj život jsem byla šťastná za to co jsem měla.
Pak se objevili i chyby v dokonalým roku nula. Lidi, který jsem myslela, že znám jsem doopravdy neznala. Bylo jich minimum, ale byli tam. To se ukázalo až na konci roku nula.
Lidi, kteří mě "učili" být za jakýkoliv situace čestný tuhle svojí velkou přednost zahodili a pro kamaráda, kterýho znali od dětství si začali vymejšlet, aby ho ochránili a na mě nebrali ohled.
Možná si neuvědomili, že mi berou osobu, která mě dokázala dostat z největších sraček, která mě naučila jít si za tím, co chci. Tu která mi dala sílu jít dál.. a kdykoliv, když se něco stalo byla tu pro mě. Nejdřív jsem si myslela, že bez její pomoci zůstanu na jednou bodě už na furt, ale to nebyla vůbec pravda. Ona mě totiž naučila bojovat sama za sebe a jí vlastně děkuju za to, že jsem teď o něco silnější člověk.

Když rok nula končil tenhle člověk se ukázal i v jiným světla. Najednou to nebyla holka, která při mě bude vždycky stát, už to nebyla holka, která neuvěří větě, která začíná slyšel/a jsem. na jednou to byl někdo úplně cizí.
Někdo koho jsem nepoznávala. Byla jakoby bez citu a všechno co říkala se opíralo o ty lži a moje slova?! Ty byli vyřčeny jako by krz ní. Neposlouchala.. věřila většině.
A když ztratíte takovýhleho člověka, je to velká rána, ale i ta se časem zahojí.
Sice to zní jako strašnej kýč, ale na všechny bolesti a trápení je vážně nejlepší čas.

Z roku nula mi zbylo pár dobrých lidí, ale už to nikdy nebude jako dřív. Nechci, aby to znělo nějak depresivně nebo tak, ale vzdálenost mezi lidma zabíjí všechen cit. A nic už nikdy nebude jako dřív.

Nevypsala jsem tady ani zdaleko všechno, co se v roku nula stalo, to ani nejde, ale to hlavní tu je. Nechci, aby tohle znělo jako, že tý holce dlužím obrovský dík, protože tak to není. Pomohla mi sice utvořit ze mě to co jsem teď, ale ten největší podíl mám na tom pořád já a mnoho dalších lidí.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 clerexe clerexe | 6. července 2012 v 17:22 | Reagovat

taky si z nějakých obobí mýho života zapisuju  všude možně poznámky,detaily,abych nezapomněla a i když si ty okamžiky přhrávám každý den v hlavě...postupně na všechny zapomínám

2 znavená. znavená. | Web | 7. července 2012 v 18:25 | Reagovat

nevím, jaký období v životě pro mě bylo přelomové .. v každém totiž zažiju něco, co jsem ještě nezažila, a už to nechci nikdy ztratit ..

3 znavená. znavená. | Web | 8. července 2012 v 9:19 | Reagovat

miluju tynikdy:) a jejich texty používám ve svým životě, jsou dost vystihující :D

4 Ilma Ilma | E-mail | Web | 10. července 2012 v 14:10 | Reagovat

Rok nula hodně znamená.I přesto, že s odstupem času člověk ledacos pozná, ho to mrzí a dokáže uřírat. Není totiž zrovna koukat na všechny ty falešný xichty.
Je dobře, že se neobviňuješ z toho, za co jsi obviněna, protože za to ve skuztečnosti OPRAVDU nemůžeš. Nemůžeš za povahu druhých lidí. Fakt ne!

5 Meggy Meggy | Web | 10. července 2012 v 18:56 | Reagovat

Lidi se mění. A nejhorší je, že člověk to nikdy nemůže čekat. A já si snažím zapisovat věci z každýho období. Je zajímavý se tím pak pročítat.

6 watchingskies watchingskies | Web | 12. července 2012 v 16:23 | Reagovat

Mám takovýho kamaráda, kterej dělá chyby. A dělá jich dost. Nejednou mě strašně vytočily, ale šlo mi o to..sednout si, probrat to. Jo,naštvala jsem se, ale jde o osobu, kterou bych nerada ztratila. Je to kamarad z dětství. Snad už tě takhle nikdo nezklame a když jo....tak je fajn, že sis z toho vzala poučení.

7 Zee Zee | Web | 17. července 2012 v 1:23 | Reagovat

taky si píšu deník. od roku 2008. ale spoustu měsíců je vynechanejch. spoustu zážitků. a to je škoda. ale snažim se zase psát.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama