Každej den v hospodě u piva a cigára.

25. ledna 2012 v 16:02 |  Výkřiky
"Co si dáte?"
"Jedno velký pivo."

Každej den v hospodě.
Každej den zhulená, aby to tolik nebolelo.


Nijak jsem se nechlubila s tim, že jsem zadaná, ale teď do píči se ani nechci chlubit tim, že jsem nezadaná, ale když ono to..... jo opravdu to napíšu...... bolí.
A fakt je, že mi chybí.
A úplně všechno.
I ty hádky, ale víc to následný usmiřování.

Jen si představím, že už mu nikdy nebudu moct říct nulo
a chce se mi....... ne já to vážně zase napíšu..... řvát.

"Ještě něco?"
"Tady pro tu vedle malý pivo a pro mě zase velký. Díky."

Jen si představim, že už nikdy nepojedu k jeho rodičům
a za jeho kamarádama a je mi...... ne, ne, ne OPĚT!.... smutno,
protože jsem si jeho mamku oblíbila a jeho kamarády začala mít ráda.

Ale to je v pohodě,
najde se přece lepší,
ale pochopte...
už nikdy nikdo nebude jako on.
Věčně vysmátej, zhulenej, upřímnej a strašně hodnej.
Asi si nedovedu představit, že bych ho měla ztratit i jako kamaráda,
a přitom mě to asi ještě čeká...

"Ještě něco?"
"Ještě jedno."
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 kompi kompi | Web | 25. ledna 2012 v 16:52 | Reagovat

achjo.chápu tě,nikdo není jako on-i když sem s ním nic neměla a ani mít nebudu,nikdo takovej už nebude.
a skvěles to napsala.ještě něco? ještě jedno.

2 Niko Tin Niko Tin | Web | 11. února 2012 v 21:04 | Reagovat

taky jsem každý den v hospodě, taky do sebe klopim piva i když dřív sem to nemohla ani cejtit a asi hledám odpověd na otázku, kterou už sem dávno zapomněla. víš ono to přebolí, nebud smutná, že to zkončilo, bud ráda,že se to vůbec stalo! :) a život jde dál...

3 Cady Cady | Web | 14. února 2012 v 19:26 | Reagovat

znám ten pocit a přebolí to, jenže bohužel až za zkurveně dlouhou dobu..

4 Jane Jane | Web | 19. února 2012 v 19:50 | Reagovat

No jo. A právě od toho jsou takoví lidi, aby sis na ně občas vzpomněla, nostalgicky, smutně, ale přece jen s věděním, že sis užila nádherný chvíle – a přece je to tak, že čím je nějaký období hezčí, tím rychlejc to uteče.

5 Teresa Teresa | Web | 20. února 2012 v 19:59 | Reagovat

[2]: Jo to je přesný, ten posranej život jde dál a já musim bejt přece aspoň ráda, že se to stalo....

[4]: Uteče tak rychle, že to nestačíš ani zaregistrovat... to je nejhorší, že to prostě ani nezpozoruješ.

6 ilma ilma | Web | 21. února 2012 v 23:07 | Reagovat

Jenže alkohol nic neřeší, jen občas pomůže, znám to. :-/
Až, když něco ztratíme, zjsitíme, jakou to pro nás vlastně mělo cenu.
Jen si poté musíme uvědomit.. zda ta věc skutečně je tak cenná, jak vypadá.

7 Gee Gee | Web | 3. března 2012 v 17:22 | Reagovat

[1]: Asi bych to taky takhle mohla říct. Nikdo takovej už nebude, i když sem s ním nic neměla.

Víš, u mě to funguje tak, že já si furt říkám, jak je blbej, když se na mě vykašlal, jak to je jeho chyba, jak je mi jedno. A přitom ho pak stačí po pár měsících vidět a zjistím, že přece jenom je furt fajn.

8 Kim Kim | Web | 22. března 2012 v 19:08 | Reagovat

Nedokážu se vžít do pocitů lidí co se rozešli.. ale musí to být ubíjející.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama